Dlužit za alimenty se nevyplácí

Neplacení alimentů. Největší problém dnešní doby. Lidé by si měli konečně uvědomit, že výživaa na dítě je velmi důležitá. Každé druhé manželství v České republice končí rozvodem. Mnoho dětí tedy žije v neúplné rodině a je důležité, aby se oba rodiče starali o jeho výživu. Platit na dítě rodič musí, ikdyž se s dítětem nestýká. Dítě má právo na stejnou úroveň života, jako jeho rodič.
Pokud to zajde až tak daleko, že se dostanete až k soudu a nevyjdete mu vstříc, může to pro vás dopadnout velmi špatně. Mohou vám výživné na dítě vyměřovat. Průměrná výše výživného se pohybuje okolo 2500, -.

chamtivost

Pokud jeden z rodičů neplatí (nejčastěji je to tedy otec, jelikož dítě většinou zůstává v péči matky) a nepomohla ani domluva, existují jiné možnost. Jednou z nich je exekuce. Nemusíte se bát žádných poplatků, jelikož vše hradí dlužník. Právě exekuce je asi nejlepší možností, jak získat alimenty na dítě. Dále to může být odstavení účtu, sebrání řidičského průkazu či srážky se mzdy.
Pokud nebude dlužník platit déle jak čtyři měsíce, podejte trestní oznámení. Správně by se trestní oznámení mělo podat na policii, ale mnohdy je to velmi zdlouhavé a je lepší oznámení podat přímo na soudě. Neplatičům může hrozit až pět let vězení. Je opravdu smutné, že až 35% rodičů neplatí vyživovací povinnosti na své dítě. 

rozvod

Pokud je dítě plnoleté a stále studuje, tudíž nemá žádné příjmy a rodiče mu nechtějí přispívat na živobytí, musí si bohužel řešit vše samo.
Existuje také možnost, že pokud rodič nemá peníze nebo je z něj nelze dostat, pak alimenty hradí prarodiče. Platí pro ně také to, co pro rodiče. Pokud nepředloží všechny doklady a listiny tak, jak se má, bude z jejich měsíčního příjmu vyměřeno výživné pro dítě. Jeden muž už velmi dávno řekl: „Alimenty jsou přímá daň ze zábavy. Nezřídka i z cizí.“ a má pravdu. 

Finance a dluhy

Naše centrální banka je odpovědná za zajištění dostatku peněz v oběhu, aby mohly být pokryty všechny nákupy a prodeje, které mezi lidmi probíhají. Působí jako bankéř pro vládu a komerční banky. A kdo „svým způsobem“ řídí centrální banky? Jednoduše řečeno – soukromé zájmy ze světa komerčních bank.
hromada peněz
Finanční plán státu a jeho státní rozpočet by měl být důvěryhodný. Je dobře, pokud skončí s přebytkem než s deficitem, ale je tu to ALE…tento finanční plán státu přiděluje finanční omezené zdroje na zajištění zákonných povinností pro chod státu formou zákona.

Vše je na odpovědnosti vlády a její politiky. Plánovaný rozpočet by měl být reálný, věrohodný, ale pokud je svým způsobem fiktivní už po mnoho let, to není správné.

Takže, když zhrneme to, o čem se stále hovoří: pokud po roce je státní rozpočet v přebytku nebo v mínusu – jak se tedy plánoval? Měl by být vždy reálný a věrohodný. I rodina nebo firma si musí rozpočítat své finance, aby mohla dobře fungovat. Pokud to neudělá, tak to většinou nedopadne dobře. Ano, během roku se mohou vyskytnout mimořádné situace, které naruší jakékoliv finanční plánování. Ať je to stát, firma nebo rodina, pokud má příjmy nižží než výdaje, tak si musí peníze půjčit.

Příjmy státu jsou z daní nebo si je též půjčí, pokud má větší výdaje.

Otázka: a vláda si chybějící finance půjčuje kde?

Odpověď je docela jednoduchá: pokud si vláda potřebuje půjčit peníze, půjčí si je ze soukromého bankovního sektoru, občanů státu a právnických osob, za ně vydají  dluhopisy – státní cenné papíry se slibem splatit půjčku k danému datu a za tu dobu musí zaplatit úrok. Rozlišuje se vnitřní dluh a zahraniční dluh. A aby vláda mohla zaplatit úrok, musí něco více zdanit. Úrok ve formě zvýšení daní je přenesen na daňového poplatníka. Půjčku  – tyto nové peníze –  vláda vynaloží na veřejné služby a pod. Takže státní dluhúvěr –  který je poskytnutý vládě, se stává zásadní součástí celkové peněžní zásoby v jakémkoliv státě.
Banky nakoupením státních cenných papíru si tak vytvářejí peníze – svůj zisk –  velmi snadno. Je to stejné, jako když půjčují firmám nebo jednotlivcům.

Ještě donedávna bylo půjčení peněz pro jednotlivce v České republice docela snadné. Ale s novým zákonem o spotřebním úvěru, který platí od 1.12. 2016, banky musí mnohem přísněji prověřovat bonitu klienta a klient má pevné stanovenou lhůtu na rozmyšlenou.
část české koruny
Několik rad pro jednotlivce, pokud máte problém vyjít s penězi:
·         V první řadě si udělejte přehled příjmů a výdajů.
·         Ignorujte nabídky na půjčky, které vám chodí z vaší banky.
·         Pokud nemusíte, nezřizujte si kreditní kartu, peníze z kreditní karty jsou velmi drahé.
·         NIKDY si nepůjčujte na dovolenou.
·         Pokud si pořizujete půjčku, úvěr na bydlení, nastavte si a dodržujte řádnou dobu splácení.
·         Pokud nemáte na splátky, dejte to svým věřitelům a bankám vědět doporučeným dopisem včas a sami navrhněte, kdy a jak budete moci svůj závazek splácet. Když to bude například kvůli ztrátě zaměstnání nebo ze zdravotních důvodů, přiložte kopii tohoto dokladu k dopisu.
·         Nepůjčůjte si více, než jste schopni splácet.
·         Snažte se vždy vytvořit rezervu 1-3 měsíčního příjmu.
·         Pokud splácíte jednu nebo více půjček, snažte se neutrácet za zbytečné věci.
·         Popřemýšlejtea zjistěte si nové – levnější – tarify za mobilní služby, internet, el. energii a domluvte se na nových podmínkách, které budou pro vás výhodnější.
·         Pokud si sami nevíte rady, poraďte se buďto se svým bankéřem nebo využijte bezplatné poradny pro dlužníky.
Když se vám stane, že nemůžete splácet včas své závazky, neodkládejte řešení, ale ihned to oznamte věřiteli a jednejte.

Finanční gramotnost

Je nezbytně nutná pro přežití v našem světě. Nemluvíme tu o zachování života jako takového, ale vytváření plnohodnotného života, ve kterém nám ke spokojenosti nic nechybí, a žijeme šťastně. Vyjít se svými penězi je pro někoho samozřejmost a pro jiného umění. Děti se učí velmi rychle a tak bychom toho měli využít dokut to jde a nevtloukat jim do hlavy návyky, kterých se těžko zbavuje.
Komu nakonec nejvíc ublíží rozmazlování?

babička a peníze
1.   Rodiče mě učí pracovat s penězi

Měli-li jste štěstí, dostávali jste od mala kapesné a učili se vyjít s málem. Kupovali jste si to, po čem jste opravdu toužili a pokud jste potřebovali víc, dostali jste třeba od rodičů za umytí nádobí desetikorunu. Pravděpodobnost, že takový člověk se postaví na své nohy a začne nejdříve s brigádami a poté s prací a zvládne si na sebe vydělat je vysoká, jelikož už od mala si uvědomuje hodnotu peněz, že nepřichází odnikud a je třeba pro ně něco dělat.
Bez práce nejsou koláče.

naštvaný malý chlapec
2.   Rodiče mě zahrnují láskou a koupí mi, co mi na očích vidí

To je opravdu špatná varianta. Dítě je sice šťastné a nekřičí v obchodě, že jste mu nekoupili sušenky, na druhou stranu, si Vás pevně omotalo kolem prstu a už Vám nic jiného než mu koupit cokoli chce, nezbývá. Je to jako návyk, dítě se naučilo, že dostane, co chce a tak se od této myšlenky není schopno jen tak odpoutat, pokud ho to naučíte v dětství, pak se toho bude velice těžko zbavovat.
Rodičovská láska jako bič.


3.   Rodiče mi koupí to, co potřebuji a občas něco navíc

Zdá se to jako vhodná varianta a zlatá střední cesta. Je pravda, že to tak může fungovat, ale na druhou stranu tato metoda postrádá onu důležitou část, kterou je nakládání s penězi. Dítě nemá peníze, neplatí s nimi a nechápe jejich hodnotu. Pokud mu rodič koupí vše potřebné může se zdát, že víc nepotřebuje a výchovný prvek, nekoupím mu všechno je zachován. Děti však vyrůstají ve světě peněz a měli by se proto s nimi naučit žít. To se však nestane nijak jinak, než že si za vlastní ušetřené peníze koupí to, co si koupit chtějí.
 
Ideální varianta samozřejmě neexistuje, ale dá se jí přiblížit skrz různé výchovné prvky, které zařazujeme do našeho přístupu k dítěti.

Půjčky

Je velice důležité mít přehled o svých penězích a nepůjčovat si zbytečně na věci, které nutně nepotřebujeme, nebo na které si nemůžeme během pár měsíců ušetřit.
Povědomí o vlastních možnostech je velice důležité, jelikož Vás může zachránit před finančním pádem na samé dno. Jen Vy sami víte, kolik vyděláváte, platíte a co Vám zůstává. V životě je nejideálnější variantou nepůjčovat si na nic. Nepůjčit si nikdy je však velice obtížné a do začátku života se tak zadluží naprostá většina z nás. Tím by to ale mělo skončit!
vhození mince do prasátka
Peníze mohou být jako droga. Droga, která nás užírá a omotává si nás kolem svého prstu. Když máte peníze je to super, protože si můžete všechno dovolit, ukážete všem kolem Vás, jak jste bohatí a vytáhnete se po společenském žebříčku zase trochu výš. Nové auto, značkové oblečení všechno je to tak lákavé, a když si na to můžeme půjčit, je to i snadno dosažitelné. V tomto okamžiku ztrácíte povědomí o vlastních možnostech a vrháte se do hazardu, jestli zvládnete uplatit další půjčku a když to nejde, vezmete si nějakou nekrytou bankou, abyste poplatily staré dluhy.
potřeba podpisu smlouvy
Po čase budete jako jednoruký žonglér s příliš mnoha noži ve vzduchu, který neví, co bude v příští vteřině.

Na co si dát pozor:
–          Nepůjčujte si, pokud to není nezbytně nutné
–          Nepůjčujte si na dovolenou, na vánoce, na nové lodičky…
–          Nejistěte partnerovy dluhy
–          Neberte si nebankovní půjčku, a když, tak jen na velmi malé sumy peněz
–          Řádně si přečtěte podmínky a spočítejte si, kolik Vás to bude stát
–          Na půjčku se můžete zeptat maximálně ve čtyřech bankách, pak Vás bankovní systém označí za nedůvěryhodného pro půjčku
–          Nejdříve si našetřete alespoň třetinu potřebných peněz

Svět peněz umí být zrádný, avšak díky konkurenci bank v posledních letech se pro běžného člověka podmínky značně vylepšily. Je však stále bezpodmínečně nutné si pořádně přečíst smluvní podmínky než podepíšete, jelikož se můžete chytit do nějaké právnické kličky a nakonec zaplatit mnohem více, než jste si původně mysleli, že zaplatíte.

Společné finance

Náš život ovládají různé senzace okolního světa. Ať už je to zdravá strava, nebo sdílení všeho se svým partnerem, je to stále jen něco jako móda. Nosíme na sobě jako kabát to, co si myslíme, že svět pokládá za správné a neobtěžujeme se řídit ani v nejmenším zdravím rozumem, jelikož v časopise píší to či ono a když to píší, tak je to jistě pravda.

držící se ruce
Bydlíme spolu, všechny peníze budeme používat společně!

Nádherná idea, která však velice snadno může narazit na problém. Co když partner není chápavý k módním výstřelkům partnerky a partnerka nechápe, jak je možné tolik utratit za alkohol během jednoho večera. Omezíte sebe, nebo přehlédnete názor partnera. Můžete se to vyřešit spolu, pochopit druhého a přijmout ho, možná to ale dojde tak daleko, že na pomyslnou společnou kupičku dáte vždy o něco méně, abyste měli „tajné“ peníze pro případ náhlé potřeby. Tento způsob může velice snadno upadnout ve vzájemné lhaní. Nemusí, ale pravděpodobně to tak dopadne.

pokladna na peníze
Proč bychom měli mít dvě kreditky, stačí nám jeden účet!

Tento přístup převládá především u starší generace, nikoli dvacetiletých lidí avšak stále se ještě objevuje a není jen občasným jevem. Lidi ke společnému účtu vede spořivost, nemusí platit za dva účty a všechno je jednodušší na placení, když to jde z jednoho místa. Partner, který je dominantnější, pak většinou vládne platební kartou a ten druhý to nejspíš jen přijme.
peněženka vylézající z kapsy
S jednou platební kartou přichází do života problém. Ten, co nemá peníze u sebe, si stále musí chodit za svým partnerem a pokud ten není tolerantní k potřebám druhých stejně, jako svých nastává tu jistý rozkol a přichází hádky.

O nic méně důležitý je fakt, že pokud vlastník karty zemře, účet se zablokuje a peníze leží v bezpečí banky, dokud se nevyřídí pozůstalost. Zní to jako zanedbatelný problém, jelikož jsme mladí a umřít se nechystáme, ale kolem nás jezdí spousta rychlých aut, a kdo ví, které se dostane do smyku…

Jak tedy na to?

Ctít soukromí druhého a mít nějaké své je v pořádku i ve společném životě, proto je dobré se dohodnout na placení společných nákladů tak, aby na tom nebyl nikdo bit a o zbytek svých peněz se starat sám.