Finanční gramotnost
Je nezbytně nutná pro přežití v našem světě. Nemluvíme tu o zachování života jako takového, ale vytváření plnohodnotného života, ve kterém nám ke spokojenosti nic nechybí, a žijeme šťastně. Vyjít se svými penězi je pro někoho samozřejmost a pro jiného umění. Děti se učí velmi rychle a tak bychom toho měli využít dokut to jde a nevtloukat jim do hlavy návyky, kterých se těžko zbavuje.
Komu nakonec nejvíc ublíží rozmazlování?
1. Rodiče mě učí pracovat s penězi
Měli-li jste štěstí, dostávali jste od mala kapesné a učili se vyjít s málem. Kupovali jste si to, po čem jste opravdu toužili a pokud jste potřebovali víc, dostali jste třeba od rodičů za umytí nádobí desetikorunu. Pravděpodobnost, že takový člověk se postaví na své nohy a začne nejdříve s brigádami a poté s prací a zvládne si na sebe vydělat je vysoká, jelikož už od mala si uvědomuje hodnotu peněz, že nepřichází odnikud a je třeba pro ně něco dělat.
Bez práce nejsou koláče.
2. Rodiče mě zahrnují láskou a koupí mi, co mi na očích vidí
To je opravdu špatná varianta. Dítě je sice šťastné a nekřičí v obchodě, že jste mu nekoupili sušenky, na druhou stranu, si Vás pevně omotalo kolem prstu a už Vám nic jiného než mu koupit cokoli chce, nezbývá. Je to jako návyk, dítě se naučilo, že dostane, co chce a tak se od této myšlenky není schopno jen tak odpoutat, pokud ho to naučíte v dětství, pak se toho bude velice těžko zbavovat.
Rodičovská láska jako bič.
3. Rodiče mi koupí to, co potřebuji a občas něco navíc
Zdá se to jako vhodná varianta a zlatá střední cesta. Je pravda, že to tak může fungovat, ale na druhou stranu tato metoda postrádá onu důležitou část, kterou je nakládání s penězi. Dítě nemá peníze, neplatí s nimi a nechápe jejich hodnotu. Pokud mu rodič koupí vše potřebné může se zdát, že víc nepotřebuje a výchovný prvek, nekoupím mu všechno je zachován. Děti však vyrůstají ve světě peněz a měli by se proto s nimi naučit žít. To se však nestane nijak jinak, než že si za vlastní ušetřené peníze koupí to, co si koupit chtějí.
Ideální varianta samozřejmě neexistuje, ale dá se jí přiblížit skrz různé výchovné prvky, které zařazujeme do našeho přístupu k dítěti.