Unikátní železniční koridor ve Vysokých Tatrách
Železnice je jednou z nejúchvatnějších technických staveb v historii lidstva. Prvopočátky se datují do poloviny devatenáctého století, říkalo se mu příznačně „století páry“. Tomuto parnímu trendu se však brzy začaly vymykat technologické výdobytky v souvislosti s objevem elektrického proudu. Již o několik desítek let později se začaly železniční koridory elektrifikovat a jedním z prvních, ještě v době Rakouska-Uherska, byl turisticky atraktivní úsek mezi Popradem, Tatranskou Lomnicí, Starým Smokovcem a Štrbským Plesem.
První vlaky pohánělo napětí 550 Voltů, dnes již jezdí na 1500 V
V roce 2008 jsme si připomněli sté výročí zahájení provozu na Tatranské elektrické železnici (TEŽ) provozované z Popradu do Štrbského Plesa. V prosinci 1908 se již proháněly první elektrické vlaky na této trase, byl to jeden z posledních počinů budovatelských plánů Rakouska-Uherska, které pak přerušila válka a vznik samostatné Československé republiky. Výstavba samotné tratě trvala pouhé dva roky, na tehdejší dobu rekordní počin. Součástí tratě byla pochopitelně i elektrifikace stožáry vysokého napětí 550 V. Tehdy ovšem nešlo o TEŽ, ale o tzv. „Smokoveckou elektrickou vicinální dráhu“. Původně bylo v plánu vybudovat elektrifikovanou trať i do Liptovského Hrádku a Tatranské Kotliny, plány však zhatila první světová válka.
V roce 1970 byla postavena na Štrbském Plese moderní prosklená budova nádraží a mezi roky 1983 a 1986 se prováděla rekonstrukce, resp. výměna všech kolejnic za nový typ, spolu s tím byla započata stavba moderního zázemí stanice Poprad – Tatry, kterou se podařilo dokončit v roce 1991.
Délka celého úseku z Popradu do Štrbského Plesa je 29 km a z Tatranské Lomnice do Starého Smokovce 6 km. V současné době se tu svezete vlakem vyrobeným ve slovenském městě Vrútky pod švýcarskou licencí. Tyto vozy nahradily stávající typy vyráběné v Tatře Smíchov (ČKD), které tu jezdily ještě na počátku nového milénia.