Helimania

Když na úplném začátku Mark Zuckerberg spouštěl svůj projekt, který byl omezen pouze pro studenty Hardvardovy univerzity, zřejmě neočekával, jaký celosvětový fenomén se z tohoto projektu stane. V roce 2017 bylo na této sociální síti 2 miliardy aktivních uživatelů, a byl přeložen do 84 jazyků.

 O síle tohoto projektu svědčí i to, že v roce 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu NASDAQ, kde společnost byla oceněna na 104 miliard korun. V roce 2014 společnost odkoupila svého největšího konkurenta v posílání zpráv, WhatsApp. Jako se dřív hlásalo, kdo nemá Facebook, jako by nebyl, v poslední době dochází k opačnému efektu. Spousta aktivních uživatelů končí. Unavení, frustrovaní, s pocitem, že vlastně celá sociální síť je jen ztráta času, zbytečnost.
U většiny uživatelů dochází k takovému klasickému kolečku. Ráno se probudí, zapnou sociální síť a pročítají, kdo co napsal, jak kdo ohodnotil které příspěvky, na jakou stránku poslal odkaz. Samozřejmě to uživateli nedá a musí na zprávy odpovídat, stejně tak vše olajkovat, pročíst ten odkaz, který mu byl poslán. Když takto skončí uživatel s Facebookem, přepne se na Twitter, nebo jinou sociální síť a kolečko se opakuje. Po několika hodinách zjistí, že by se zase měl vrátit na začátek, protože tam přibyly další „důležité“ zprávy od přátel, na které je třeba se podívat. A uživatel se pomalu, ale jistě stává otrokem sociální sítě.
Další věcí je soukromí. Spousta uživatelů si neuvědomuje, že jakmile na internet pustí nějakou informaci, s touto už pak těžko může nakládat. Nemá jak ovlivnit, jak s ní naloží jeho přátelé a to je živná půda pro různá individua. Tolik bylo případů, kdy se někdo na síti pochlubil, že zrovna odjíždí všichni na dovolenou, nebo že před barákem stojí nové fáro. Po dovolené si lidé divili, že byt je vybílený a auto před barákem nestojí. 
Nemluvě o tom, že lidé se naučili vše sdílet přes internet. Co měli dnes k obědu, co mají koupeného nového, co zažili během dne. Ale tím jejich komunikace končí, v reálném životě si už nemají o čem povídat. Vždyť přece vše dali na svou stránku. Z mezilidské komunikace se stává komunikace virtuální (ano je to lehčí napsat vše na „papír“, než mluvit z očí do očí). Ono taky v normálním životě by mi asi nikdo „nepochválil-neolajkoval“ to, že jsem dnes měl k obědu knedlo, vepřo, zelo. Spíš by na mě koukal jako na blázna, proč mu to tak nadšeně říkám.

Není třeba se sociálních sítí bát, je příjemné narazit na staré přátele ze školy, které jsem už třeba 20 let neviděl, jen je nutno dávat pozor, aby se z uživatelů nestávali otroci virtuálního světa, kde je obvykle vše jinak, než v reálném životě mezi lidmi. A znovu nalezené přátele je lepší pozvat na kafe, nebo oběd a příjemně si u něj popovídat, než jim posílat fotku, co jsem dnes měl k obědu.

Co je doména?

Doména neboli přesněji doménové jméno je vlastně adresa internetové stránky. Na rozdíl od adresy vašeho domu si můžete její název zvolit sami.

Jak doména vypadá?

Všichni známe tvar internetových domén, například ve tvaru www, název a cz, kde
www značí doménu třetího řádu, název doménu druhého řádu a cz doménu prvního řádu.
 
Doménu prvního řádunazýváme koncovka. Většinou specifikuje zemi a jazyk internetové stránky, v České republice je nejznámější národní doména cz., známé jsou také com., eu. a řada dalších. Někdy se setkáte s takzvanou generickou doménou, která  specifikuje obsah stránky nikoli zemi původu.
 
Doména druhého řáduurčuje název stránky a je velice důležitá při vyhledávání. Název by měl vypovídat o obsahu stránek, ideálně obsahovat název firmy nebo obor podnikání.
 
Doména třetího řádu umožňuje rozlišovat mezi weby v rámci Vaší domény. Kromě hlavní subdomény www, která bývá využita pro hlavní webovou prezentaci, můžete využívat například subdoménu ve tvaru eshop.domena.cz pro Váš internetový obchod.

Kde lze doménu získat?

Název domény již máte vymyšlený a chcete ji koupit? Doménu zakoupíte nebo přesněji zaregistrujete přes internet na stránkách poskytovatelů domén. Registrátorů existuje mnoho a ceny domén se u jednotlivých liší. Samotný nákup funguje jako v běžném eshopu, registrace, objednání domény (zda je volná Vám systém ihned ukáže) a platba převodem, kartou nebo prostřednictvím služby PayPal.

Nejdříve je nutné podívat se, jak to dítě doopravdy vnímá. Ono dětské myšlení se radikálně liší od toho myšlení dospělého člověka a samotné dítě přemýšlí o věcech naprosto jiným způsobem. Uvedeme příklad adoptovaného dítěte = „nepraví“ rodiče neustále tutlají pravdu o tom, že je daný syn či dcera adoptovaný, bojí se, jak by reagoval a co by si udělal, kdyby to zjistil. Očekávají reakci, kterou by očekávali spíše v daném momentě u sebe než u toho dítěte. Studie ale i praxe tvrdí, že takovou „novinku“ je nejlepší říct dítěti co nejdřív, jakmile je schopno mluvit, například v 5 letech. Někteří by samozřejmě řekli: „Ale vždyť to dítě to nepochopí!“. Co si budeme nalhávat, možná to dítě pochopí lépe než dospělý člověk.
 

Jak je to tedy s obsahem?

Dítě nevhodný obsah nevnímá jako nevhodný, pouze jako utajovaný. Každý z nás někdy experimentoval s naší sexualitou a rád se díval tajně na horory. Samozřejmě, co se týče hororů, někteří se báli – ale popravdě, i dospělý člověk se občas lekne. Dítě je mnohem více přijatelnější a „rozumnější“, co se týče setkání se s nevhodným obsahem. Jediní, pro které to představuje psychologický problém, jsou poté rodiče, kterým dítě klade možná až moc peprné otázky – to že se ale rodiče stydí neznamená, že to samé zažívá dítě. Odborníci na dětskou psychologii právě naopak tvrdí, aby se dítě setkalo s co největším obsahovým objemem co nejdříve, protože čím později to na to dítě vytasíte, tím větší odpor a reakci bližší vaší představě u něj vyvoláte.
 

Co tedy dělat?

To už záleží na každém rodiči, kde určí tu „hranici“. Je však důležité poznamenat, že přílišný ochranářský přístup neochraňuje, ale paradoxně spíše v konečném důsledku zraní. Cílem však není ukazovat dítěti horory a tvrdou erotiku, aby vidělo, co je ten reálný svět, to ne. Ale pokud se vás dítě na něco zeptá, co třeba vidělo na internetu, určitě je špatný přístup ho potrestat a ještě mu vynadat.

Pokud jste uživatelem Facebooku, vězte, že tato sociální síť má již na 2 miliardy uživatelů a je tu s námi již 13 let! Za tuto dlouhou dobu se samozřejmě nejen ve virtuálním světě mnohé změnilo a Facebook se na tyto změny vždy snažil reagovat. Jaké nové funkce a vychytávky si pro své uživatele Facebook
v posledních měsících připravil? A jak se vypořádal a poučil ze svého výpadku?

·         Facebook chce pomáhat obětem světových katastrof. Jedním z kroků je zřízení Krizového centra, jehož prostřednictvím můžete sledovat, jaké katastrofy se ve světě právě odehrávají a následně se připojit k pomoci obětem. K tomu slouží i nové tlačítko pro přímé přispění určitou částkou.
 
·         Facebook spustit novou aplikaci Creator  nejen pro všechny videoblogery a Youtubery. Její uživatelé mohou do svých videí přidávat řadu prvků či videa graficky upravovat a vylepšit tak jejich úroveň.

 
·         Další novou funkcí Facebooku, která byla v ČR spuštěna je služba Jobs. Doposud fungovala pouze v zahraničí a jejím cílem je konkurovat webům s nabídkami práce. Zaměstnavatelé tak budou moci na facebookových stránkách své firmy nabízet práci.
 
·         Uživatelé Facebooku v USA mohou nově v rámci Messengeru využívat k provedení potřebných plateb kromě debetních karet také PayPal. Doufejme, že je jen otázkou času, kdy bude tato možnost dostupná také v Evropě potažmo v ČR.

 
·         Využíváte rádi ve svých zprávách emoji. Facebook rozšířil svou nabídku o neskutečných 125 nových pouze rodinných emoji. Nebyla opomenuta snad žádná varianta „rodiny,“ takže jsou v nabídce jak homosexuální páry, taky páry s různým počtem dětí či odlišnou barvou pleti.
 
Poslední velký celosvětový výpadek postihl Facebook 11. 10. 2017. Výpadek trval několik hodin a dotkl se velkého procenta lidí. 40℅uživatelů postihl totální výpadek, další uživatelé pak čelili potížím s přihlášením či psaním příspěvků. Vývojáři Facebooku samozřejmě okamžitě oznámili, že pracují na odstranění problémů. 

Pokud zapneme internet, co jsou první tři stránky, na které vlezeme? Kontrolujeme emaily, vyhledáváme si něco na Googlu, nebo si prohlížíme Facebook. Je to tak, jsou lidí, co to mají jinak a aplikace nám pomáhají k tomu, abychom byli stále v obraze a nemuseli nic kontrolovat, takže jsou tak laskavé a upozorňují nás, pokud se na našich účtech děje nějaký pohyb. No nejsou hodné?

Aplikace to nedělají pro nás

Pokud jsme na něco upozorněni a na mobilu nám něco bliká, nebo kuňkáje mnohem větší šance, že si to hned přečteme a budeme na to reagovat, aby na to mohl reagovat jiný člověk a zase se to dostalo k nám v nekonečném kruhu. A zde přicházíte na řadu vy, vymanit se z tohoto světa odpovídání a reagování je opravdu velice těžké, ale každá firma to může využít jako propagaci. Aplikace chtějí být využívány a my chceme, aby se lidé zajímali o informace o naší společnosti, což se dá krásně spojit a všichni budou šťastní, aplikace budou upozorňovat, lidi reagovat a informace o firmě se budou šířit do povědomí.

Aktivita je základním kamenem úspěchu

Facebooku funguje přibližně tak, že pokud zaplatíte, bude se vaše reklama zobrazovat v určitém algoritmu času, různým lidem. Pokud máte účet a ten bude aktivní, a to čím víc, tím líp, budou na něj lidé klikat a čím více lidé klikají, tím je stránka lukrativnější a tím více se lidem zobrazuje i bez toho, abyste si platili reklamu. Pokud stránka žije, Facebook ji sám nabízí různým lidem s podobnými zájmy, přátelům přátel, náhodným lidem s náhodnou podobností, prostě informace letí a je veliká šance, že se bude šířit mezi vaší cílovou skupinou.

Účet

Pokud využíváte internetový profil pro svou firmu, navažte ho určitě na internetové stránky, internetový obchod a další aplikace, kde je lidé pohybují. Ukažte, jak jste aktivní, propagujte své výrobky. Pořádejte akce, dávejte dotazníky, hrajte hry. Lidé se rádi baví, takže pokud je zabavíte a získáte jejich pozornost, máte napůl vyhráno.

Profese IT konzultanta je velmi ošemetná. Na školách zaměřených na tento obor je přeplněno, i přesto nejen české, ale také zahraniční firmy hledají schopné spolupracovníky. Jaké je tedy reálné uplatnění? Místo pouhého polemizování jsme se zeptali přímo jednoho pracovníka z této branže.
 
Více nám tedy poví mladý IT konzultant Jan Šmídl.
 
Kde jsi studoval?
„Vystudoval Střední školu automobilní a informatiky v Praze. Právě na střední totiž zjistíte, že nejvíc vám dá samostudium. Zkoušel jsem to i na vysoké škole, ale po prvních pár týdnech jsem zjistil, že to není nic pro mě. Chtěl jsem se rozvíjet jinak, a tak jsem se rozhodl najít si zaměstnání.“

Co tě k tomu vedlo?
„K výběru mě vedlo přesvědčení, že můžu v tomto oboru něčeho dosáhnout a seberealizovat se.“

Uplatnění?
„Tzv. „Ajťáků“ je mraky, ale jen pouze malé množství z nich se dokáže uplatnit na důležitých pozicích. Nezáleží ani na tom, zdali jste inženýr nebo máte pouze maturitu. Firmy neustále hledají schopné a v poslední době i mladé tváře do jejich kolektivů. Další možností je zkusit si to na vlastní triko, mnoho nadaných lidí jsou freelanceři.“

A tvé uplatnění?
„Momentálně pracuji jako IT konzultant v jedné pražské softwarové firmě.“

Co si myslíš o nárůstu popularity oboru?
„Je to celkem logické. Obor s velkou perspektivou a velmi dobře honorovaný. Těch cest, jak v tom nalézt něco, co mě bude živit do konce života je mnoho. Jen při hraní her se i malé dítě stává pomalu „ajťákem“, protože si například musí umět zjistit, jestli mu hra na jeho PC bude fungovat atp…“

Jedno slovo vystihující profesi „ajťáka“:
„všeuměl.“ (smích)
 
Jak jste si mohli přečíst, rozmanitost oboru je opravdu velká. Proto pokud alespoň trochu rozumíte technice, jste nápadití a cílevědomí, může být studium informačních technologií právě pro vás tou správnou cestou, jak něčeho dosáhnout.